Gerundium

Ve většině případů tvoříme gerundium přidáním koncovky -ing za sloveso.

• watch → watching
• sing → singing
• cry → crying

Tvar slovesa se mění pouze v následujících případech:

• Pokud se sloveso končí na dvouhlásku -ie, je tato dvouhláska nahrazena písmenem -y, za kterým následuje -ing (lie → lying).
• V případě, že sloveso končí na samohlásku -e, je tato samohláska nahrazena koncovkou -ing (smile → smiling).
• U sloves končících souhláskou, před kterou je samohláska, se tato souhláska zdvojuje a až poté se přidává koncovka -ing (let → letting).

I když mají slovesa v gerundiu stejný tvar jako slovesa v přítomném čase průběhovém, zastávají ve větě jinou funkci. Můžeme se s nimi primárně setkat v následujících případech:

• Ve funkci podmětu. V takovém případě se nachází na začátku věty.
  • Drinking coffee is not good for blood pressure.
  • Sleeping is great.
• Ve funkci předmětu. V některých větách mohou stát za předložkami.
  • I don’t recommend reading the book.
  • She’s looking forward to seeing you.

Infinitiv

Infinitiv je neurčitý slovesný tvar. Tvoří se ještě jednodušeji než gerundium. Stačí před sloveso v základním tvaru přidat předložku to.

• watch → to watch
• sing → to sing
• cry → to cry

Slovesa v infinitivu se používají v následujících případech:

• Pro vyjádření záměru.
  • She demanded to speak to the chef.
  • I refuse to talk to you.
• Po příslovcích.
  • It is good to be here.
  • He is lucky to have you.
• Ve funkci podmětu. V takovém případě se bude sloveso v infinitivu nacházet na začátku věty. Tyto případy však nejsou příliš běžné, protože existují přirozenější formulace.
  • To be alive is a gift.
  • To ride a car, one has to be old enough first.

Za slovesy můžou někdy následovat formy v gerundiu i v infinitivu. Někdy se význam věty nemění:

• He hates reading/to read out loud.
• I always start crying/to cry when I watch that scene.

Jsou však i případy, kdy se význam věty mění na základě použití gerundia a infinita:

• Michael always forgets eating in the morning.
• Michael always forgets to eat in the morning.

Na základě použití gerundia v první větě víme, že Michael zapomíná, že by ráno jedl. Je důležité si však uvědomit, že i když je tato věta gramaticky správná, je prakticky nepoužívaná. Z druhé věty vyplývá, že se Michael zapomíná ráno najíst.

Gerundium vs. infinitiv

Výše jsou popsaná všeobecná pravidla, která by měla aspoň částečně osvětlit logiku používání gerundia a infinitivu. Častokrát ale správný výběr tvaru záleží pouze od konkrétního slovesa a nezbývá nic jiné, než se naučit, v kterých případech tomu tak je.