
To have, to be in past simple

Slovesa to have a to be mohou kromě významových zastávat i funkci pomocných sloves. Z tohoto důvodu pro ně v případě tvorby minulých časů platí jiná, avšak velmi jednoduchá pravidla.
To have
I když sloveso to have může zastávat funkci pomocného slovesa, v minulém čase prostém se s ním setkáváme jenom jako s významovým slovesem. Správný tvar slovesa to have v minulém čase prostém je had. Například:
I had a dog.
She had many books.
To be
Stejně jako v přítomném čase, tak i v případě minulého času má sloveso to be nepravidelné formy:
| 1. os. j. č. | 
I was | 
| 2. os. j. č. | 
You were | 
| 3. os. j. č. | 
He / she / it was | 
| 1. os. mn. č. | 
We were | 
| 2. os. mn. č. | 
You were | 
| 3. os. mn. č. | 
They were | 
Tvorba otázek a záporů v minulém čase
To have
Otázky a zápory se tvoří stejně jako u jiných významových sloves: použitím pomocného slovesa do. Například:
- Did you have a good time last week?
 
- We didn’t have a good time last week.
 
Víc o tvorbě otázek s pomocným slovesem do naleznete zde a o tvorbě záporů zde.
To be
Je nutné si pamatovat, že při tvorbě otázek nepoužíváme pomocné sloveso do, ale tvoříme je přesunutím slovesa to be v příslušném tvaru (was/were) na začátek věty:
- Were you in Japan last year?
 
- Was she at work last week?
 
To stejné platí pro tvorbu záporů. Pomocné sloveso do se nepoužije a částice not následuje za formou slovesa to be: was not/were not. Zkrácené formy jsou wasn’t a weren’t.
- We weren’t there when it happened.
 
- I was not at school yesterday.
 
 
Zavřít