Past simple

Zápor v minulém čase prostém tvoříme použitím pomocného slovesa did (tedy minulého času do). K němu přidáme částici not, která značí, že jde o zápor. Pomocné sloveso na sebe převezme všechny gramatické funkce. Jelikož pomocné sloveso indikuje i minulý čas, plnovýznamové sloveso, které za ním následuje, bude už v přítomném čase. Tvar did se používá pro všechny osoby a čísla:

• They did not go go to a party.
• She did not call you.

U záporu můžeme také často narazit na zkrácenou formu didn’t. Její použití je zcela běžné a je zaměnitelná s delšími formami (které jsou preferovány ve formální komunikaci).

Výjimka opět nastává u slovesa to be, které při tvorbě záporů pomocné sloveso do nepotřebuje. Jenom se přidá částice not za vhodnou formu slovesa to be:

• I was not too loud.
• You weren’t happy.

Past continuous

Při minulém čase průběhovém zápor tvoříme použitím negativní částice not, kterou umístíme za tvar slovesa to be:

• They were not eating.
• She was not leaving.

Opět je při záporech možné vytvořit zkrácenou formu záporu, tedy wasn’t a weren’t.