Gerundium

Ve většině případů tvoříme gerundium přidáním koncovky ‑ing za sloveso.

watch → watching

sing → singing

cry → crying

Tvar slovesa se mění pouze v následujících případech:

• Pokud se sloveso končí na dvouhlásku ‑ie, je tato dvouhláska nahrazena písmenem ‑y, za kterým následuje ‑ing (lie → lying).
• V případě, že sloveso končí na samohlásku ‑e, je tato samohláska nahrazena koncovkou ‑ing (smile → smiling).
• U sloves končících souhláskou, před kterou je samohláska, se tato souhláska zdvojuje a až poté se přidává koncovka ‑ing (let → letting).

I když mají slovesa v gerundiu stejný tvar jako slovesa v přítomném čase průběhovém, zastávají ve větě jinou funkci. Můžeme se s nimi primárně setkat v následujících případech:

Ve funkci podmětu se nachází na začátku věty:

Drinking coffee is not good for blood pressure.

Sleeping is great.

Ve funkci předmětu mohou stát i za předložkami:

I don’t recommend reading the book.

She’s looking forward to seeing you.

Infinitiv

Infinitiv je neurčitý slovesný tvar. Tvoří se ještě jednodušeji než gerundium. Stačí před sloveso v základním tvaru přidat předložku to.

watch → to watch sing → to sing cry → to cry

Slovesa v infinitivu se používají v následujících případech:

• Pro vyjádření záměru: She demanded to speak to the chef. I refuse to talk to you.
• Po příslovcích: It is good to be here. He is lucky to have you.
• Ve funkci podmětu: To be alive is a gift. To ride a car, one has to be old enough first.
  V takovém případě se bude sloveso v infinitivu nacházet na začátku věty. Tyto případy však nejsou příliš běžné, protože existují přirozenější formulace.

Za slovesy mohou někdy následovat formy v gerundiu i v infinitivu. Někdy se význam věty nemění:

He hates reading/to read out loud.

I always start crying/to cry when I watch that scene.

Jsou však i případy, kdy se význam věty mění na základě použití gerundia a infinita:

Michael always forgets eating in the morning.

Michael always forgets to eat in the morning.

Na základě použití gerundia v první větě víme, že Michael zapomíná, že by ráno jedl. Je důležité si však uvědomit, že i když je tato věta gramaticky správná, je prakticky nepoužívaná. Z druhé věty vyplývá, že se Michael zapomíná ráno najíst.

Gerundium vs. infinitiv

Výše jsou popsaná všeobecná pravidla, která by měla aspoň částečně osvětlit logiku používání gerundia a infinitivu. Častokrát ale správný výběr tvaru záleží pouze od konkrétního slovesa a nezbývá nic jiné, než se naučit, v kterých případech tomu tak je.