Zero conditional

Nultý kondicionál využíváme, když vyjadřujeme obecné pravdy a fakta. Tvoříme ho pomocí přítomného času prostého ve vedlejší větě (činnosti) a přítomného času prostého v hlavní větě (následku). Např.:

• If you put your fingers in the fire, you burn them.

V případě nultého kondicionálu se může if nahradit i za when:

• When you don’t water your plants, they die.

First conditional

První kondicionál je druh podmínkové věty. Používáme ho na vyjádření věcí, které se stanou v budoucnosti, pokud se splní jejich předpoklad. Tvoříme ho pomocí přítomného času prostého ve vedlejší větě (předpokladu) a budoucího času prostého v hlavní větě (která vyjadřuje co se stane). Např.:

• If I have time, we will go out.
• If I see him, I will tell him.

Vedlejší podmínková věta nemusí vždy stát jako první. Nejčastěji se začíná spojkou if, ve větě je tedy lehce identifikovatelná:

• Kuba will have a party on Friday if his parents go away.
• He will go to the university if he does well in his exams.