Podobně jako přídavná jména, i příslovce mají v angličtině tři stupně:

1. základní tvar
2. komparativ– pro porovnávání
3. superlativ – popisující nej-

Většina z nich končí příponou -ly (lze je tedy i snadno rozeznat). V takovém případě se stupňují použitím slov more (více) a most (nejvíce), která se dají před stupňované příslovce:

• politely → more politely (komparativ) → most politely (superlativ)
• frequently → more frequently (komparativ) → most frequently (superlativ)

Příslovce, která mají stejný tvar jako přídavná jména, se stupňují pomocí přípon -er a -est:

• fast → faster (komparativ) → fastest (superlativ)
• late → later (komparativ) → latest (superlativ)

Tak například dochází k tomu, že k příslovci early se přidávají přípony -er a -est i když zdánlivě končí na -ly. V případě tvorby komparativu a superlativu tohoto příslovce je nutné taktéž myslet na to, že -y se před příponou změkčuje:

• early → earlier (komparativ) = dřív → dřívěji
• early → earliest (superlativ) = dřív → nejdříve

Existují příslovce, která mají nepravidelné stupňování. Je nutné se jejich formy komparativu a superlativu naučit. Nejznámější jsou:

Farther/farthest se používá na vyjádření fyzické vzdálenosti, kdežto further/furthest na vyjádření symbolické vzdálenosti.

Rozdíl mezi komparativem a superlativem odpovídá tomu v češtině a pro použití správného tvaru je nutno se rozhodnout na základě významu. Příklady:

• Klaudie studied the hardest of all the students.

Zde se nesmí použít komparativ, protože vazba of all the students (ze všech studentů) naznačuje, že neporovnáváme, ale určujeme toho nejlepšího.

• She made it sound worse than it actually was.

Zde porovnáváme, mezi tím, jak to znělo a jaké to ve skutečnosti bylo. Logicky tedy použijeme komparativ.