Articles

Angličtina rozeznává dva druhy členů: určitý a neurčitý člen.

Neurčitý člen (indefinite article) má tvary a a an. Více informací o výběru správného tvaru a použití neurčitého členu naleznete zde.

Určitý člen (definite article) v angličtině je stejný ve všech případech: the. Jeho použití je taktéž blíže popsáno na samostatné stránce.

Nulový člen (zero article) pojmenovává případy, kdy se žádný člen nepoužije. Tyto výjimky naleznete zde.

Použití neurčitého členu je velmi jednoduché a týká se následujících případů:

• Pokud něco zmiňujeme prvně a není tedy jasné, o čem přesně mluvíme:

  • There is a car outside.

• Pokud mluvíme o jednom zástupci nějaké větší skupiny:

  • I am a student in Prague.

Neurčitý člen používáme pouze v jednotném čísle a s počitatelnými podstatnými jmény!

Neurčitý člen má v angličtině dvě formy: a a an. A se používá, pokud podstatné jméno začíná výslovnostně na souhlásku. Typicky tedy například:

• a potato
• a car

Ale také v těchto případech, kdy výslovnost začíná na j:

• a uniform
• a year

An se používá, pokud podstatné jméno začíná výslovnostně na samohlásku. Např.:

• an apple
• an owl

Ale také v těchto případech, kdy se psané h nevyslovuje:

• an hour
• an honor

Porovnejte tedy rozdíl ve výslovnosti mezi následujícími slovy:

• a European city
• an English city

Určitý člen je v angličtině pouze jeden, a to slovo the. Používá se, když mluvíme o něčem, co už bylo zmíněno, nebo pokud chceme identifikovat konkrétní věc. Taktéž se používá, pokud mluvíme o lidech a věcech, které existují pouze jednou, při označování dekád, nebo při třetím stupni přídavných jmen:

• I was very busy the last two days.
• That’s the man I saw.
• He is the president of Hungary.
• That was popular in the 1970s.
• He is the best man for the job.

Určitý člen the se nepoužívá:

• Se jmény zemí. Výjimkou jsou ta, která mají název v množném čísle (Netherlands) nebo mají v názvu slova jako kingdom, republic, states atd..
• Se jmény lidí, obchodů, většiny měst, hor, ostrovů a jezer (pokud ale jde o pohoří, souostroví a skupiny jezer, určitý člen se už používá).
• S léty.
• S nepočitatelnými podstatnými jmény.
• S jazyky.

Problematické bývají následující případy:

• The mayor was sent to prison.
• My husband got home early from work.
• I'm going to go to bed now.
• She's going to travel by bus.

I když je pravděpodobně známé, na kterou věznici, práci a postel věta odkazuje, určitý člen se nepoužívá, protože jde o abstraktní stavy. “Go to prison” značí, že někdo si odsedí trest, “from work” že se vrací po hodinách pracovní činnosti, “go to bed” znamená, že jde spát. Pokud jde o dopravní prostředky, primárně taktéž nepoužíváme žádný člen. Ve všech případech by se určité členy používaly jenom ve specifických případech, kdy by správné porozumění věty záviselo od vymezení konkrétních míst a objektů.

Více o případech, při kterých se nepoužívá žádný člen se dočtete zde.

Jsou případy, kdy se v angličtině před slovem použije člen nulový. Slovo tedy bude bez členu. Tohle se stává pokud jde:

• o vlastní podstatná jména

  • We moved to Tokyo.
  • I live near Baker Street.

• o názvy částí dní, jednotlivých dní, měsíců a ročních období

  • We got home after midnight.
  • We usually meet on Monday.

• o názvy sportů, vědních disciplin, jazyků

  • Why is math your favourite subject?
  • How often do you play tennis?

• o vazby s předložkami at, by, in, to

  • They took her to hospital.
  • I was at university.

• o pojmenování věcí ve všeobecnosti (zde je důležité rozlišit, zdali mluvíme o jednom neurčitém zástupci skupiny, nebo o věci obecně)

  • Tigers can be dangerous.
  • I eat rice every day.