Krátká adresa: umime.to/LAV
Nastavení cvičení
Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a systém.
Gerund vs. infinitive
Gerundium
Ve většině případů tvoříme gerundium přidáním koncovky -ing za sloveso.
- watch → watching
- sing → singing
- cry → crying
Tvar slovesa se mění pouze v následujících případech:
- Pokud se sloveso končí na dvouhlásku -ie, je tato dvouhláska nahrazena písmenem -y, za kterým následuje -ing (lie → lying).
- V případě, že sloveso končí na samohlásku -e, je tato samohláska nahrazena koncovkou -ing (smile → smiling).
- U sloves končících souhláskou, před kterou je samohláska, se tato souhláska zdvojuje a až poté se přidává koncovka -ing (let → letting).
I když mají slovesa v gerundiu stejný tvar jako slovesa v přítomném čase průběhovém, zastávají ve větě jinou funkci. Můžeme se s nimi primárně setkat v následujících případech:
- Ve funkci podmětu. V takovém případě se nachází na začátku věty.
- Drinking coffee is not good for blood pressure.
- Sleeping is great.
- Ve funkci předmětu. V některých větách mohou stát za předložkami.
- I don’t recommend reading the book.
- She’s looking forward to seeing you.
Infinitiv
Infinitiv je neurčitý slovesný tvar. Tvoří se ještě jednodušeji než gerundium. Stačí před sloveso v základním tvaru přidat předložku to.
- watch → to watch
- sing → to sing
- cry → to cry
Slovesa v infinitivu se používají v následujících případech:
- Pro vyjádření záměru.
- She demanded to speak to the chef.
- I refuse to talk to you.
- Po příslovcích.
- It is good to be here.
- He is lucky to have you.
- Ve funkci podmětu. V takovém případě se bude sloveso v infinitivu nacházet na začátku věty. Tyto případy však nejsou příliš běžné, protože existují přirozenější formulace.
- To be alive is a gift.
- To ride a car, one has to be old enough first.
Za slovesy můžou někdy následovat formy v gerundiu i v infinitivu. Někdy se význam věty nemění:
- He hates reading/to read out loud.
- I always start crying/to cry when I watch that scene.
Jsou však i případy, kdy se význam věty mění na základě použití gerundia a infinita:
- Michael always forgets eating in the morning.
- Michael always forgets to eat in the morning.
Na základě použití gerundia v první větě víme, že Michael zapomíná, že by ráno jedl. Je důležité si však uvědomit, že i když je tato věta gramaticky správná, je prakticky nepoužívaná. Z druhé věty vyplývá, že se Michael zapomíná ráno najíst.
Gerundium vs. infinitiv
Výše jsou popsaná všeobecná pravidla, která by měla aspoň částečně osvětlit logiku používání gerundia a infinitivu. Častokrát ale správný výběr tvaru záleží pouze od konkrétního slovesa a nezbývá nic jiné, než se naučit, v kterých případech tomu tak je. Pro usnadnění následují tabulky s nejčastějšími slovesy, která se váží k jednomu, nebo druhému tvaru.
Gerundium: admit, advise, allow, avoid, celebrate, consider, defend, discuss, dislike, enjoy, escape, explain, fancy, fear, feel like, finish, forgive, keep, mention, mind, miss, practice, recommend, suggest, support, understand.
Infinitiv: ask, advise, agree, ask, attempt, care, come, choose, decide, demand, expect, fail, get, help, hope, hurry, intend, learn, manage, mean, need, offer, pay, plan, promise, refuse, remain, say, seem, swear, wait, want, wish.
Gerund vs. infinitive (střední)